​

Znamení: Štír

Moje koníčky: Divadlo, občasné psaní, sledování filmů, hraní her…

 

Jak dlouho se už věnuješ divadlu a co tě na něm tolik baví?

Divadlu se věnuji od roku 2014. Začal jsem v dětském studiu Minaret Luďka Jiříka v Mladé Boleslavi, kde jsme se seznámil s větší částí herecké rodinky, která dnes tvoří Divadlo SOVA. Na divadle mě vždycky nejvíc bavilo rozesmávat a bavit diváky. Není lepší pocit, než když publikum rozesměje dobře načasovaný a řečený vtip.

​

Co byla tvoje zatím nejoblíbenější role?

Z čistě praktického hlediska to asi bude monstrum doktora Frankensteina, Herman. Jako postava toho moc nenamluvil, a jen se tak pomalu kolébal po scéně. Ideální, nenáročná rolička. Abych ale řekl pravdu, je docela složité ztvárnit němou roli, která je ještě ke všemu jedna z hlavních. Jsem zvyklý v rolích mluvit, a ne mlčky a divně na někoho koukat.

​

A máš nějakou vytouženou roličku, kterou by sis jednou moc rád zahrál?

Vždycky jsem si chtěl zahrát vodníka. Nedokážu úplně říct proč, možná protože mě hastrmani vždycky fascinovali jako pohádkové bytosti. Nejsem si ale úplně jistý, jestli bych v zelném kostýmu náhodou nevypadla spíš jako šašek, ale ten přidaný komický efekt by možná nevadil.

​

Tahle otázečka na to trošičku navazuje.  Jsi spíš „komik“ nebo „tragéd“?

Na prknech komik, v životě spíš tragéd. Velice pohodlný tragéd.

​

Naučil ses díky divadlu něco „neobvyklého“?

Myslím, že jsem našel část sebe, o které jsem nevěděl, že jí mám. A taky to, že se vyplatí vzít jednu porci jídla navíc, protože jednu vždycky sní někdo jiný!

​

Máš nějaký herecký vzor?

Vzor ne. Vždycky mi myšlenka, že bych se s někým poměřoval přišla zvláštní. Já si svou vlastní cestu už nějak najdu. Ale když už nic, tak mi jsou inspirací mí kolegové herci.

​