Znamení: Býk
Moje koníčky: Plavání, chození na těžko, čtení knih, klábosení s kamarády

​

Jak dlouho se už věnuješ hudbě a co tě na ní tolik baví?
Doopravdy jsem se hudbě ještě vůbec nezačala věnovat, ale do „hudebky“ chodím asi od čtyř let. Baví mě, že pro ni nejsou potřeba slova (nechci znehodnocovat zpěv, ale pro mě jsou slova v hudbě spíše nástavbou) a i přes jejich absenci jí rozumí každý. Ano, každý po svém, možná se mu ani nelíbí, ale nějak ji chápe (i když třeba negativně). Nikdo ji nemusí překládat (při čemž by se původní verze buď změnila, nebo znehodnotila), přesto je srozumitelná všem, tedy i mluvícím jinak odlišnými jazyky. A, i když je to občas trochu manipulativní, jistým záhadným způsobem vzbuzuje hluboké emoce. Nádherné je i to, kolika způsoby se dá zahrát jediná skladba. Liší se interpret od interpreta a různým lidem vyhovují různá podání. Každý ve stejné hudbě vidí jiný příběh.

​

Co byla tvoje zatím nejoblíbenější skladba?
Ze sólové hry mě bavilo několik koncertů od Vivaldiho, ale mám je už dost „oposlouchané“. Silný vztah mám ke koncertu č. 2 od Ludwiga Milldeho. Když jsem ho poprvé slyšela (bylo to naživo na koncetě), zanechal ve mně hluboký dojem. A tak mám obrovskou radost, že ho letos můžu hrát. Ale skladbou, která je podle mne vážně dokonalá, bych označila Te Deum od Dvořáka, kterou jsem teď nedávno hrála s orchestrem, velkým sborem a profesionálními sólisty. Ten zážitek byl obrovský. Obecně mne více baví hrát v orchestru, kde se kombinují barvy jednotlivých nástrojů. Ke každé skladbě, kterou takto mohu hrát, si vytvářím silný vztah.

​

A jaký je tvůj vztah k divadlu?
Já chodím do divadla hrozně ráda (a celkem pravidelně), ale jsem úplný laik. Líbí se mi to, že v divadle existuje kontakt mezi lidmi na jevišti a v publiku. Nejraději mám představení, která mě nutí se zamyslet.

​

No a mohla by ses s námi podělit o to, na jaké všechny nástroje hraješ?
Za hraní bych to nepovažovala, ale pokud by stačilo sdělit to, na co předstírám, že hraji, tak je to fagot. Kdysi tam patřila i flétna, ale tu už jsem úplně zapomněla. Teď (z povinnosti, jinak by mne k tomu nikdo nedonutil ;-)) se dva roky snažím naučit na klavír. A před třemi měsíci mi přeskočilo a ještě se pokouším “zahrát” pár akordů na ukulele.

​

A naučila ses díky spolupráci divadla a hudby něčemu novému?
Samozřejmě! Naučila jsem se, že když chcete, tak s přáteli zvládnete všechno, včetně toho, čemu vůbec nerozumíte. Že není dobré věci odkládat na poslední chvíli, protože se to může opravdu vymstít. Kolik důvěry jsou lidé schopni vložit i třeba do cizích lidí. Že na příznivé duše se dá natrefit na nečekaných místech. Že lidé vydrží opravdu hodně. A že se člověk nemá bát nových věcí.

​

Máš v hudbě nějaký sen, který by sis chtěla splnit?
Chtěla bych hrát opravdověji, s větším nasazením. Tak aby z té hudby vyzařovala energie a dotýkala se lidí. Aby aspoň na tu chvíli, než skladba skončí, bylo všechno přesně tak, jak má být.